|
Open Air IV - Volovka, 4.-5.8.2001
Motoráček mě vyplivl někdy po páté hodině na malém venkovském nádraží a mně nezbývalo než tři kilometry do Volovky dojít pěšky.
Byla sobota odpoledne, 4.srpna 2001 a já jsem, pozdě, ale přece, spěchal na Open Air IV. Krajina se topila v ulepeném oparu, pneumatiky kolemjedoucích aut mlaskaly po mokrém asfaltu a propocená košile se mi brzy lepila na záda. Prádelna hadr.
Příslušný dům ve Volovce, ač jsem nikde neviděl žádné značení, nebylo možno přehlédnout. Řady zaparkovaných aut, otevřená vrata a za nimi známé tváře a pípa. Točím si do zavařovasí sklenice černou první pomoc, vítám se s přítomnými, kteří jsou většinou ošleháni kouřem a jiskrami dnešního výletu parní lokomotivou a pomalu se rozhlížím. Fotky na prádelních šňůrách už vesměs visí, na první pohled identifikuji Cvakalovy akty a portréty od mfi, uchvácen se zastavuji před skvělou serií Toskánské portréty od Jirky Holuba, které byly právem mezi nejvýše oceněnými pracemi tohoto OA, Jája právě věší své černobílé fotky z návštěvy slovenské cikánské vesnice. Zahanbeně vytahuji svých pár narychlo vybraných 10x15, přidávám jednu černobílou a o svých kvalitách se snažím (marně) přesvědčit svým prvním aktem.
sledování divadelního představení |
prohlížení galerie |
nafukování |
Následuje divadelní představení, netradičně pojatý Cyrano de Bergerac, ve kterém občas hrají herci, obcas rukavice... a nejlepší je scéna zobrazující napadení Cyrana dvěma nájemnými rváči, reprezentovanými boxerskými rukavicemi (fotografování zakázáno). Po divadle živá hudba a rychlé shlédnutí galerie. Rychlé? Ono se totiž poměrně vyčasilo a bude možné udělit hlavní cenu, let balónem. Vítězové ještě obdrží tašku od Fomy a už se všichni suneme na přilehlou louku, kde se už nafukuje balón. Jde to překvapivě rychle a záhy už mohou odměněci nalézt do koše, rozloučit se a vydat se na vzdušnou pouť. Část zbývajících se nacpe do aut a vydá fotit přistání, část zůstane a věnuje se prohlížení fotek, konzumaci piva a později i guláše (co OA, to jiný guláš!). Při této činnosti také dojde k průniku surrealismu na Open Air v podobě padlé mluvící panenky. Slabší povahy se věnují spíše koťatům.
připraven ke startu |
poslední rozloučení |
leťte výš, smělí orlové! |
nad Volovkou |
Za chvíli dorážejí zpět vzduchopavci a vrhají se rovněž na guláš. Po nasycení, již za tmy, jsou noví balónoví letci pokřtěni ve jménu čtyř živlů (křest kromě slavnostního proslovu a udělění šlechtického titulu zahrnuje také polévání šampaňským a ožehnutí ohněm).
koťata (kdyby někdo nepoznal :-) |
apala (cynismus) |
surrealimus |
No, a protože noc je ještě mladá, je čas na Arnoštovu digitální ukázku, proč fotografie již nemůže brána u soudu jako důkaz, promítnou se diáky... a to již slaší jedinci odpadají, u piva a šunky před stodolou zůstavají jen ti skalní a vedou řeči. Náhodou zakopávám o zlatý poklad v podobě krabice s fotkami Zdenka Tichého. Zatraceně dobrý. Odpadám ve tři a nemám tudíž čest patřit k těm, které Jakub v půl šesté přesvědčuje, že už nestojí za to jít spát. Má pravdu. Nedlouho poté doráží z nitra domu Jája a noc tím oficielně končí.
armoštova přednáška |
slabší jedinci odpadají |
auditorium se vylidňuje |
Někdy okolo desáté doráží zástupce firmy Foma a v dlouhé přednášce se dozvídáme leccos zajímavého o produktech této firmy i o její obchodní strategii. Osobně se mi líbí některé fomácké papíry a emulse, pomocí které si můžete udělat fotku třeba na starou botu nebo sousedovi na zídku, dospívám však také k závěru, že třebas ani takový Kodak by nemusel dělat špatné filmy.
Okolo poledne se účastníci pomalu rozprchávají a i já asi ve dvě mizím, jsa pronásledován výčitkami svědomí, že tu nechávame Jiřinu uprostřed takové děsivé spouště... Patří jí alespoň můj dík a obdiv.
p.s. tentokrát zbylo pivo a guláš, protože asi polovina přihlášených nedorazila.
sadistické umístění kotěte |
dva kocouří |
harašení prasečí nohou |
všechny fotografie byly pořízeny kompaktem Olympus mju:II
reportáž Zdeňka Tichého
|
