Sicilie - Monreale

Už při plánování cesty jsem se rozhodl vyhnout Palermu velkým obloukem (protože je to pro mne již příliš veliké město, příliš mnoho památek, příliš vysoké riziko setkání s kriminalitou a to vše v příliš velkém vedru). No, a na tom oblouku leží Monreale, jedno z téměř povinných míst pro návštěvníka Sicilie.

Silnice od Partinica se napřed vyšplhala do hor, aby potom mohla klesat k Monreale, ležícímu na jihovýchodním úbočí. Na jedné z trochu méně svažitých teras stojí hlavní turistická atrakce, nejvýznamnější památka na normanskou nadvládu, impozantní katedrála z 12. století. Lomené oblouky se tu doplňují s byzantskými vlivy, vnitřní stěny a klenby jsou pokryté mozaikami, samé zlato a barvičky. V portálu je zasazená bronzová brána, o které příručky tvrdí, že je původní a pochází z 12. století.

No, a když už jsme u brány, podíváme se hned vedle. Tam jsou totiž zbytky benediktinského kláštera, ze kterého se zachovala v neporušeném stavu křížová chodba s nepředstavitelným množstvím (no, je jich přes 200) sloupů, z nichž snad žádné dva nejsou stejné. Dříky jsou vykládané (příliš barevnými) mozaikami, v hlavách jsou vytesané reliefy, znázorňující různé scény, zejména ze Starého zákona. Příjemné na Monreale je to, že si můžete jak chrám tak křížovou cestu v klidu prohlížet a být přitom ve stínu. Návštěva katedrály je zdarma, v křížové cestě je počet návštěvníků redukován vstupným.

Náměstí před katedrálou je obroubeno řadou stánků se vším možným, ano, po letmé prohlídce jsme mohli konstatovat, že nabízený sortiment nijak nevybočuje z obvyklého standartu. A jen o kousek dál už je úzká svažující se ulice posetá odpadky a lemovaná po obou stranách zaparkovanými vozy. Došli jsme k tomu našemu, konstatovali, že domorodec, který nám tvrdil, že je to tady parcheggio custodito a vehementně se dožadoval pěti tisíc lir, někam zmizel, nasedli a pokračovali v cestě. Původně jsme chtěli do Himery, ale díky varování jsme raději u Termini Imerese odbočili do hor po silnici 285 a navštívili městečko Caccamo.