Sicilie - Agrigento

Agrigento? Město, založené okolo r. 580 př.n.l. řeckými kolonisty z Gely, pobořeno Kartagiňany (-406), obnoveno, vypleněno Římany (-262) a pro změnu Kartaginci (-255), obsazeno Římem (-210)...? Tak to je k nalezení na jižním pobřeží, asi ve dvou pětinách jeho délky od západu. My jsme tam dorazili od severu a museli jsme tedy napřed projet celým "moderním" městem a sjet směrem k moři do "údolí chrámů", které se táhne mezi oliovými háji rovnoběžně s pobřežím. No, ta modernost je relativní, protože v antické době na tomto místě stávala akropole a například dóm je postaven na základech Diova chrámu. Najdete tu ale i moderní výškové budovy a hlavně obvyklé úzké ulice s hustým provozem. Nakonec jsme ale šťastně prokličkovali a našli místo pro auto na východním konci areálu chrámů. Byl už večer, hlavní proud turistů směřoval proti nám, parkoviště se rychle vyprazdňovala a prodavači skládali své krámky s pohlednicemi, upomínkovými předměty a cetkami.

Vešli jsme do areálu a za staletými olivovníky se objevil první z chrámů, připisovaný kultu Hery, tedy Junony. Z chrámu, stojícího na samém kraji srázu, se prý dochovalo 25 sloupů a jen 9 jich bylo nově opraveno a vztyčeno. O kus dál na západ je dórský chrám Concordia (neví se, komu byl vlastně původně zasvěcen), údajně jedna z nejzachovalejších staveb starověku. Jako mnoho jiných i tento chrám sloužil ve středověku (konkretně od 6. století n.l.) jako kostel a díky tomu se zachoval poměrně neporušen. Dnes je obehnaný plotem z lešenářských trubek a stejně jako prakticky všechny starověké stavby, které jsem měl během své cesty příležitost shlédnout, je alespoň částečně pod lešením. Jeho sloupy nejsou zcela rovné, leč mírně konvexní a směrem nahoru se zužují. Navíc prý se mírně sklánějí ke středové ose průčelí. V důsledku toho vypadají prý sloupy vyšší, rovné a z určité vzdálenosti má mít pozorovatel dojem dokonale rovné stavby, neporušený perspektivou (kdy už se alespoň dnešní stavitelé poučí a začnou budovat stavby, které svým tvarem budou korigovat zkreslení způsobené nakloněním objektivu při focení architektury?).

Slunce se svým spodním okrajem přiblížilo horizontu a tak jsem si chtěl alespoň jednou užít správného osvětlení. Vytáhl jsme stativ, vysunul jednu nohu, druhou, a byli tu zřízenci se zcela jednoznačným pokynem: Tak tohle tedy ne. Zasunul jsem nohy a udělal alespoň pár fotek z ruky.

Cestou k Heraklovu (Herkulovu, tedy Ercole) chrámu cesta překračuje zajímavé pohřebiště prvních křesťanů. Jsou to mělké hroby, vytesané do pískovce jeden vedle druhého a další jsou po stranách chodeb o úroveň níže.

Heraklův chrám je hromada balvanů, mezi kterými bylo vztyčeno několik sloupů. Díly těch, které zůstaly ležet, jsou většinou pečlivě podezděny, což vyvolávalo dojem, že je to jen taková šaškárna pro turisty.

Za silnicí je další část chrámového komplexu, která však byla, navzdory informacím z turistických průvodců, zavřená. Než jsme došli zpátky k autu, slunce už úplně zapadlo a chrámy byly nasvíceny reflektory.