Cestopisy

Jordánsko 2019

Petra

Al Siq

Po snídani jsme se přesunuli autem na parkoviště u návštěvního centra, které už bylo poměrně plné. Parkování je zdarma. V návštěvním středisku jsou kromě prodejny vstupenek a muzea i občerstvení a obchůdky se suvenýry, kde si kromě arabského šátku můžete koupit i nefalšovaný klobouk Indiana Jonese a bič. Všichni návštěvníci procházejí při vstupu bezpečnostní kontrolou a zavazadla se rentgenují.

Hrobka zvaná Pokladnice (Al Khazneh)

Příslušníci turistické policie jsou roztroušeni i po areálu Petry a když náhodou zamíříte ve vyšších polohách areálu někam, kam turisté obvykle nechodí, objeví se odkudsi mladý beduín v džínách s mobilem v ruce a velmi slušně se zajímá o to, kam míříte a nabídne pomoc.

O Petře nemá cenu se rozepisovat, povídání a textů je po internetu spousta a kdo se zajímá o historii, najde si jistě i odborné prameny. Nic mne ale nepřipravilo na realitu. Samotné místo, soutěsky vymleté v pískovcích neuvěřitelných barev, by stálo za návštěvu, i kdyby nebylo hrobek vytesaných do skal a pozůstatků starověkého města. Přes kilometr dlouhá procházka Siqem, místy až klaustrofobně těsnou průrvou, končí pohledem, který jste viděli na stovkách fotek a přesto vám vezme dech: Tak je to skutečně pravda.

Al Deir

Napřed spatříte záblesk světlejšího kamene. Světlejšího proto, že na něj dopadá víc světla než na stěny soutěsky. Kámen je opracovaný lidskou rukou do podoby antické fasády. Blížíte se ke konci soutěsky, pohled se rozevírá, vidíte sloupy a nad nimi trojúhelníkový tympanon, vše vytesané do líce skály. Vyjdete na velbloudy a osly čpící prostranství do mumraje turistů a beduínů nabízejících svezení a suvenýry a zjeví se vám celá hrobka zvaná Pokladnice a myslíte si, že už jste to viděli. A pak projdete vnějším Siqem, kratší a přehlednější soutěskou, a všude kolem vás jsou desítky dalších, prostých hrobek vytesaných do skal, pak vpravo dlouhá skalní stěna s průčelími královských hrobek, vlevo nabatejské divadlo a otevře se široké údolí s pozůstatky staveb, které tvořily vlastní město Petra.

Petra z Vysokého obětiště

Projdete jím a pokračujete dál doprava soutěskou vzhůru k další monumentální hrobce nazývané Klášter, ještě větší než Pokladnice. Dáte si kávu v džezvě a díváte se … a najednou je den pryč. Vrátíte se tedy zítra. Siq už je starý známý, stejně ale zevlujete znova před Pokladnicí a pak se vydáte kolem stánků nacpaných všude, kde je strž jen trochu širší, třeba na Vysoké obětiště, odkud budete mít Petru jako na dlani. Trochu se projdete po vršku mezi ohlazenými skalami a pokroucenými jalovci a pak klesáte dolů jinou cestou. Jiné hrobky a další pozůstatky starodávné civilizace a neuvěřitelné barvy pískovce. Ještě se chcete podívat támhle na ten kopec s královskými hrobkami, abyste viděli Pokladnici shora, ale je odpoledne a vy jste si koupili jen dvoudenní vstupenku. Chyba. Zítra vás čeká Wadi Rum a vy chcete ještě vidět Malou Petru.

Královské hrobky

Malá Petra se říká soutěsce severně od Petry u vesnice Al Bayda. Takže jsme vyzvedli auto, projeli vesnicí Umm Sayhoun (to jsou ty domy, které jsme viděli nahoře nad centrem osídlení Petry) a na křižovatce, místo abychom zabočili doprava do Al Bayda, uhnuli jsme doleva a nechali auto na kamenitém parkovišti. Vstup do Malé Petry je zdarma. U vchodu nám místní mladík nabízel průvodcovské služby, jeho představa o odměně však byla zřejmě založená na informaci o příjmech manažerů v Německu. Tento nešvar je obecně rozšířen všude – zapomeňte, že jordánský dinár se dělí na deset dirhamů či sto piastrů (o tisíci filsech nemluvě), ceny jsou vždy v celých dinárech.

Malá Petra

Tedy pokud nenakupujete v zapadlém obchodě, kam chodí i místní. To pak nakoupíte plnou tašku jídla za pár dinárů a za dva dináry dostanete šest lahví, devět litrů balené vody a ne dvě půllitrovky jako v Petře. Takže zpátky k Malé Petře. Ve srovnání s tím, co jsme viděli, je Malá Petra komorní, spíš taková ochutnávka, kterou by se mělo začínat, než jdete do té velké.

Wadi Musa (Petra je vlevo)

Jeden siq, přímý, mezi nízkými skalami, které postrádají rudé odstíny. Hned u vchodu jedna vytesaná komora s portálem se sloupy, dál už pak po obou stranách jeskyně, většinou nezdobené. Největším pokladem je komora, kde se v jednom výklenku zachovala omítka se zbytky fresek. Na konci se soutěska zužuje, pěšina stoupá a když překonáte jedno obtížné místo, dostanete se na plošinku s plátěným kioskem a výhledem do dalšího zaříznutého údolí.

Původně jsme měli v plánu i večerní návštěvu Petry, kdy jsou Siq a Pokladnice osvětleny svíčkami, ale stejně jako včera jsme na ni neměli energii. Večerní návštěvy se konají jen v některé dny (Po, St, Čt – informace na oficiálním webu Petry), stojí asi 18JD a nejsou zahrnuty v Jordan Passu.