Armenie

(28.9.- 13.10.2012)

Poznámky pro ty, kdo mají do této země namířeno

Zvolený termín

Do Arménie jsme se vypravili na dva týdny, což tak tak stačí na většinu hlavních pozoruhodností. Odlétali jsme koncem září, abychom se vyhnuli hlavní turistické sezóně a letním vedrům. První týden jsme strávili v okolí Jerevanu a na jihu země. Bylo zpravidla slunečno, přes den okolo pětadvaceti stupňů, večer to spadlo někam k deseti. Druhý týden, na severu země, občas pršelo a bylo už chladněji. Arménie je hornatá země a je třeba počítat s tím, že i když je jasno a v nižších polohách horko, na vrcholu hory Aragats ve výšce blížící se 4000m bude foukat a obléknete i flísky a bundy. Stejně tak na jihu pod horou Uchtasar (cca 3300m) poletoval sníh a koncem pobytu v polovině října byl Aragats nad úrovní jezera Kari Lič pod sněhem.

Vstupní formality

Pro vstup je třeba vízum, které vám vystaví na počkání po příletu přímo na letišti. Vyplňte formulář, připravte 3000 dramů (směnárna je v hale, vyžádejte si tam drobné, úředníci nemají na vrácení). Fotografie není třeba.

Při odletu se žádná výstupní taxa již neplatí.

Peníze

Arménská měna jsou dramy. Směnný kurs byl v říjnu 2012 okolo 400 dramů za dolar a 500 dramů za euro (a dolar byl za 20 korun a euro za 25).

1 Kč = 20 AMD

Obchody nepřijímají cizí měnu a nenalezli jsme ani obchod, kde by se dalo platit kartou. I ubytování - kromě luxusních hotelů - a benzin u čerpacích stanic je nutné platit v hotovosti. Tam, kde kartu přijímají, je často potíž s připojením na banku. Při půjčování auta nám prošla až třetí karta. Mějte tedy vždy u sebe dostatek hotovosti.

V Jerevanu je směnáren dost, kurs se liší minimálně - nejlépe jsme měnili dolar za 408 (supermarket Sas), nejhůř za 400 (po příletu na letišti). Mimo Jerevan je možno směnit v bankách, které najdete ve městech. U bank jsou i bankomaty, kde je možné vybrat hotovost. Kurs je lepší než přes dolar, zaplatíte ale za zahraniční výběr (podle banky, v mém případě to byla stovka).

Nákupy a stravování

Jerevan je velké město evropského rázu a tomu také odpovídá nabídka zboží - jsou tu supermarkety s běžným sortimentem, na hlavních třídách v centru najdete obchody s luxusním zbožím. Stejně tak nabídka stravování je široká, od fast foodu až po drahé restaurace.

Na předměstí a v menších městech už je to složitější - převládají malé obchůdky a restaurace, pokud nějaké jsou, se obtížně hledají , protože často nebývají označeny, nebo mají jen malou tabuli v arménštině. Nejčastějšími provozovnami jsou lékárny a stánky mobilních operátorů.

Ve vesnicích pak najdete dva-tři maličké obchůdky, kde koupíte jen omezený sortiment základních potravin. Hospody nehledejte, nejsou.

Komunikace

Pokrytí mobilním signálem je nečekaně dobré, signál je i v menších místech a často i dále od lidských sídel. Přesto nečekejte dokonalé pokrytí a zjistěte si roamingové poplatky. Připomínají totiž drahotu.

Anglicky mluví málokdo, spíše mladší generace. Rusky pak se dohodnete prakticky s každým nad třicet a to i na venkově. Arméni jsou velmi vstřícní a pohostinní.

Připojení na internet není samozřejmostí, spíše vyjímkou. Odeslané pohlednice vhozené na poště v Jerevanu nedorazily ani po šesti týdnech.

Bydlení

Bydleli jsme v b&b , první dvě místa jsme měli domluvená předem, ubytování v Alaverdi jsme domlouvali e-mailem v Armenii. Spolehnout se na to, že vždycky něco seženete, není rozumné. Jakmile se setmí, je orietace velmi obtížná a jelší jít na jistotu. Hotely jsou jen v hlavních turistických střediscích. Některé venkovské hotely – třebas i inzerované na internetu – jsou jen odleskem bývalé bolševickorekreační slávy, mají v provozu jen několik pokojů a personál je …laxní (zkušenost z Martuni). Ale i tam spíte v čistém.

V b&b vám, pokud se zeptáte, doporučí ubytování ve vaší příští zastávce, případně vám je i domluví.

Kde jsme bydleli:

Doprava a orientace

Po Jerevanu jezdí maršrutky, platí se 100 dramů řidiči. Jsou číslované, je třeba se doptat, odkud jedou a která je ta správná. Taxi stojí oficiálně 100 dramů na kilometr, některé vozy to mají na skle. Je tu i řada vozů bez taxametru, kde je cenotvorba je volná a navigační schopnosti nevalné.

Taxi vás odveze i do vzdálenějších míst, byla nám nabídnuta doprava z Jerevanu do města Goris taxi společností Luxe (tel 374 10 519951) za 3500 dramů za osobu.

Více informací o hromadné dopravě nemohu poskytnout, první den jsme si půjčili auto a vraceli jsme ho na letišti. Pokud se rozhodnete ke stejnému postupu, pak doporučuji půjčit si Ladu Niva. Není to tak pohodlné, ale oceníte krátké převisy, větší světlou výšku a robustnější konstrukci. A to i tehdy, když nebudete plánovat výlety terénem. Silnice jsou všelijaké a past na mamuty vás může překvapit.

Měli jsme půjčené nejlevnější a nejmenší auto od společnosti Sixt, na dva týdny cca 9000Kč se vším všudy. Inzerován byl Peugeot 206, dostali jsme nový Chevrolet Aveo – vypadá draze, je pohodlný, má ale nesmyslný přední převis, nízký podvozek a mimo hlavní silnice musíte jezdit hodně opatrně. Tím spíš, že technik při přejímce zapíše každý škrábanec a každý kousíček laku odražený kamínkem a když budete auto vracet, kontroluje se, co přibylo a může být požadována náhrada. Nikde jinde jsem se s takovou důkladností nesetkal a s ohledem na stav komunikací je to právě v Arménii absurdní. Navíc auto nemělo rezervu a celý pobyt jsem se bál, abych neudělal do gumy díru, kterou by sprej neopravil. Výhodou Sixtu je, že jeho kancelář na letišti je otevřena 24 hodin denně. Místními nám byla doporučována půjčovna Caravan, má pobočku v centru.

Jerevan je velké město (přes milion obyvatel) a orientace je obtížná, ukazateli se neplýtvá. Půjčit si v noci na letišti auto a vyrazit hledat ubytování bez mapy a GPS vyžaduje dobrodružnou povahu – tím spíš, že ve většině města v noci nesvítí veřejné osvětlení. My jsme měli dojednaný odvoz do prvního b&b. Drahé, ale účelné.

Silniční ukazatele nejsou časté, ale dostačují. Většinou jsou na nich kromě arménské abecedy i nápisy v latince nebo azbuce.

Nejslušnější mapa, jakou jsem u nás sehnal, byla Kaukasus 1:650000 od Reise Know-How Verlag. Je to málo, ale lepší jsem nesehnal ani v Arménii. Zkuste najít na internetu sovětské topografické mapy. (tady) Dobrou mapu Jerevanu koupíte na místě.

Mapa pro GPS Garmin se dá koupit na gpsarmenia.com, stojí 80$. Mapa pro PC s aplikací je tamtéž za $150. Na dva týdny mi to přišlo dost peněz. Zvolil jsem proto mapu mapsntrails.com, tedy přesněji garmin.openstreetmap.nl. Přestože je nekompletní a má řadu chyb, poskytla nedocenitelné služby, zvláště při cestách, kdy jsem věděl souřadnice cíle.

Nespoléhejte příliš na to, co říká mapa či GPS a nechávejte si časovou rezervu. I velké silnice (např. jižní část východního obchvatu Jerevanu – tedy M15) nemusejí již více existovat nebo mohou být průjezdné jen pro terénní vůz.

Průvodce: K dostání je Lonely Planet – Gruzie, Armenie a Azerbajdžan v angličtině, snažte se sehnat co nejnovější vydání, abyste měli aktuální nabídku ubytování.

Na místě se dá koupit tištěný Rediscovering Armenia Guide (Brady Kiesling, Raffi Kojian) z roku 2005. Obsahuje řadu informací o památkách.

Nejpodrobnější je – zatím nedokončený – průvodce od Tour Armenia, který je volně ke stažení na tacentral.com

Výborným zdrojem informací je online encyklopedie Armenipedia.

Místa

Nejedná se o kompletní výčet, jen o lokality, které jsme při svém výletu navštívili, seznam je více-méně chronologický.

Jerevan

Shlédnout na město od Matky Armenie, sejít dolů Kaskádami, prohlédnout Matenadaran ( museum se vzácnými rukopisy), projít od Opery po třídě Maštots, podívat se na místní Modrou mešitu, na Abovjanově ulici si prohlédnout červenočerné domy ze začátku XX. století, zajít na náměstí Republiky, podívat se, jak se současní stavitelé vypořádali s dědictvím při stavbě nové katedrály a kousek od mostu přes rokli řeky Razdan najít Paradžanovo museum. Určitě je toho mnohem víc, tohle byl klidný program na dva dny. Všechno se to dá obejít pěšky.

Garni a Geghard

(provincie Kotayk Marz)

Pokud nemáte auto, v Jerevanu lehce koupíte výlety do nejbližších památek, případně si můžete vzít taxi, do Garni to není daleko. Garni (Lat:40.112341, Lon:44.730482, Ele:1360) je renovovaný antický chrám v archeologickém areálu na plošině na hraně rokle řeky Azat, východně od Jerevanu. Otevírá se v 10, platí se vstupné. Hodí se tam být při otevření, záhy začnou přijíždět autobusy s turisty. Z parkoviště se dá sestoupit dolů k říčce Azat a jít soutěskou Garni po vozové cestě proti jejímu proudu mezi čedičovými varhanami. O kus dál, u pěstírny ryb, se dá vystoupat zpátky do vesnice Garni. Budete–li pokračovat, můžete vystoupit ke zřícenině kláštera Havuts Tar (Lat:40.122830, Lon:44.767563, Ele:1588) nebo pokračovat na opravdový výlet do přírodní rezervace Khosrov (pokud bude otevřena).

Dál na východ z Garni vede silnice ke klášteru Geghard (Lat:40.139370, Lon:44.817855, Ele:1701), kde končí – v cestě jí stojí pohoří Geghama s nejvyššími vrcholy přes 3500m. Klášter je částečně vytesán do skály a rozhodně stojí za vidění.

Khor Virap

(Ararat Marz)
Lat:39.878095, Lon:44.576271, Ele:805

Khor Virap, opevněný klášter u turecké hranice, patří při návštěvě Arménie k povinným místům. Ať už kvůli panoramatu s Araratem v pozadí, dlouhé historii a architektuře, nebo legendě o příchodu křesťanství do Arménie.

Echmiadzin

(Armavir Marz)
Lat:40.161404, Lon:44.291866, Ele:844

Město, ve kterém komplex „arménského Vatikánu“ stojí, se jmenuje Vagharshapat – to kdybyste to nemohli najít na mapě. Rozlehlý areál s katedrálou, museem a pokladnicí. Opět povinné místo. Kromě katedrály s příslušenstvím je tu i zajímavý kostel (Lat:40.166884, Lon:44.309116, Ele:850)

Zvartnots

(Armavir Marz)

Zřícenina katedrály mezi Ečmiadzinem a Jerevanem. Oplocené, v pondělí zavřeno. Proto jsme ho neviděli (prý jsme se měli víc snažit, přivolat hlídače a dát mu něco do kapsy). Vydali jsme se tedy na sever podívat se na:

Saghmosavank a Hovhannavank

(Aragatsotn Marz)
Lat:40.380912, Lon:44.396453, Ele:1580 a Lat:40.339248, Lon:44.388669, Ele:1299

Dva kostely v malebné poloze na hraně rokle Kasagh stojí za vidění už kvůli krajinné scenerii. Jsou severně od města Ashtarak u silnice na Spitak.

Aragats

(Aragatsotn Marz)

No, nevylezte na nejvyšší horu Armenie, když vám přeje počasí a dost vysoko se dostanete autem. Příjezd si naplánujte opět po silnici z Ashtaraku na Spitak, za vesnicí Artashavan narazíte na odbočku, u které stojí památník arménské abecedy (Lat:40.408160, Lon:44.381309, Ele:1312) – velké znaky vytesané z růžového kamene rozmístěné spolu se sochami ve svahu vedle silnice. Odbočka pokračuje dál vzhůru úbočím Aragatsu, připojí se k slničce z Byurakanu a vyšplhá se až k umělému jezeru Kari Lich (Lat:40.472565, Lon:44.18313, Ele:3164), kde je ve výšce 3200m observatoř, restaurace a řada dalších stavení. Odtud je to lehký výstup travnatým a později kamenitým svahem na jižní vrchol, 3879m (Lat:40.505587, Lon:44.183077). Hlavní vrchol, severní, má 4090m a doporučuje se vzít si průvodce. A počítejte s tím, že ve čtyřech tisících už nemusíte vystačit s dechem a může vás bolet hlava.

Při návratu po silnici od jezera stojí za to odbočit doprava a zajet se podívat na pevnost Amberd (Lat:40.389119, Lon:44.226103, Ele:2129) a opodál stojící kostelík. Z pevností, které jsme v Arménii viděli, byl Amberd nejzajímavější.

Noravank

(Vayots Dzor Marz)
Lat:39.684649, Lon:45.232909, Ele:1488

I na Noravank (a konec konců i na mnohem vzdálenější Tatev) se podnikají jednodenní zájezdy z Jerevanu, my jsme se tam stavili při přesunu z Jerevanu do Gorisu. Z nížiny u hraniční řeky Araz zahne silnice do hor (dál podél řeky to nejde, tam je azerbajdžánský Nachičevan), překročí průsmyk Tukh Manuk a spadne k řece Arpa. Tam oOdbočíte z hlavní silnice, asfaltka se posmýkne úzkým kaňonem a po pár kilometrech vás přivede pod klášter Noravank, ležící ve svahu skoro na konci údolí. Dva kostely, velmi pěkné kačkary (kamenné kříže), hezké místo. Sojí za vidění.

Zorats Karer - Karahunj

(Syunik Marz)
Lat:39.552214, Lon:46.028930, Ele:1738

O hodný kus cesty dál (to už jsme překonali průsmyk Vorotan, minuli jezero Spandaryani a dojeli k Sisianu) je místo, přirovnávané k anglickému Stonehenge. Dokonce je starší. A jsou i teorie propojující tato dvě místa ještě úžeji (Karahunge x Stonehenge, Kara znamená kámen). Vzhledově má ale blíž k Kounovským kamenným řadám: kameny vyčnívají nejvýše metr nad povrch, nejsou opracované, jen v některých jsou vyvrtané otvory, prý po pozorování nebeských těles. Proč ne. Nemusíte jezdit přes město: když minete odbočku na Sisian, po necelých 4km přijedete k další odbočce doprava, (na levé straně silnice je bistro, za ním vede cesta na Ughtasar). Jeďte po ní a Karahunj (Karahunge, Zorats Karer) bude po kilometru vpravo.

Sisian

(Syunik Marz)

Když už jste v Sisianu, podívejte se na místní kostel (Lat:39.528302, Lon:46.017911, Ele:1587) – je hned vedle silnice, když přijíždíte od Zorats Karer. Před ním je hřbitov věnovaný také padlým ve válce o Náhorní Kakrabach.

Uchtasar (Ughtasar)

(Syunik Marz)
Lat:39.684507, Lon:46.053086, Ele:3238

Ughtasar, tedy „Velbloudí hora“, je vrcholek poblíž azerbajdžánských hranic, severně od Sisianu, nějakých 15km od silnice. Dá se tam dojít, ale je to nuda – nekonečná cesta travnatým svahem. Autem tam nedojedete, je na to potřeba opravdový teréňák s někým, kdo ho umí řídit. A je na to potřeba dobré počasí, déšť některá místa zneprůjezdní. Jezdí se tam kvůli obrázkům lidí a zvířat vytesaným do skály někdy už v době kamenné. A není jich tam málo.

Pro dopravu na Uchtasar se s důvěrou obraťte na pana Sasun Baghdasaryana, +37493821472, ukhtasar-2@mail.ru . Dohovoříte se s ním rusky nebo anglicky. Cena je 25000 AMD za vůz.

Pokud byste tam chtěli přenocovat, počítejte s tím, že v horách okolo žijí (mimo jiné) medvědi.

Goris

(Syunik Marz)
Asi tak Lat:39.508071, Lon:46.347729, Ele:1331

Město v údolí, na jeho kraji jsou kamenné skalní homole připomínající Kappadokii. Úpravné ulice s kamennými domy, najde se tu restaurace, supermarket (u silnice na Karabach), hotel i nejméně dba b&b. Město slouží jako východiště pro výlety do Karabachu. Do Stepanakertu odtud jezdí autobus, nebo můžete jet autem (půjčovna s tím musí být předem srozuměná). My jsme tam nejeli, nebyl čas.

Chondzoresk (Khndzoresk)

(Syunik Marz)
Asi tak Lat:39.502591, Lon:46.434927, Ele:1313

Khndzoresk je vesnice asi 10km východně od Gorisu. Ve svahu pod novou vesnicí jsou opět homolovité skalní útvary, do řady z nich jsou vydlabaná obydlí, je tu opuštěný kostelík a další stavení. V nižší části údolí rostou ořešáky, je tu příjemně vlhko a zeleno. Při příjezdu odbočte u vojáků doprava, kolem hřbitova, tam někde nechte auto a pak už to uvidíte. Sestupte do údolí a přejděte visutý most.

Tatev

(Syunik Marz)
N39 22.826 E46 14.917 1537m

Další z povinných. Opevněný klášter umístěný dramaticky nad Vorotanským kaňonem. Jedete-li od Sisianu na Goris, nemůžete přehlédnout ukazatele u odbočky do prava. Za vesnicí Halidzor začne asfaltka v serpentinách prudce klesat na dno rokle, překoná vodní tok přes Ďáblův most (Lat:39.395216, Lon:46.257810, Ele:956), což zřícený kus skály, pod kterým řeka (tedy spíš potok) podtéká. Je to oblíbené výletní místo s jakýmisi teplými prameny, ale je to tu velmi neúpravné a neutěšené a zajímavé možná pro nadšené geology. Když k tomu přidáte, že musíte zase kroutit volantem celou hloubku kaňonu nahoru ke klášteru a navíc už jen po prašné silnici a pak totéž absolvovat opačným směrem, přijde vám možná zajímavá nabídka dopravit se do kláštera lanovkou Wings of Tatev. Její konečná je v Halidzoru a druhá pár kroků od kláštera. Je dlouhá 5.7km, zpáteční lístek stojí 4000 AMD, jezdí co čtvrthodinu až do šesti večer. Příště pojedu :) Dole v údolí je ještě starý pobořený klášter, možná by stálo za to jít se k němu podívat (nebyl jsem tam).

Smbataberd a Tsakhatskar

(Vayots Dzor Marz)

Opustili jsme Goris a jedeme k Sevanu. Za Eghegnadzorem jsme odbočili do prava na Martuni a po dalších 10km zase do prava a pak první do leva, projeli jsme vesnicí Artabuyunk a otevřel se výhled na kopce okolo. Tady necháte stát auto (Lat:39.881490, Lon:45.339986, Ele:1637) a jdete do prava přes potok (právě ten byste autem nepřejeli) a stoupáte po cestě pravou stranou údolí. Stočíte – li se na rozcestí zpátky na jih, dostanete se ke zbytkům pevnosti Smbataberd (Lat:39.871975, Lon:45.337884, Ele:1904). Budete-li pokračovat na sever, dojdete ke dvěma kostelům a zřícenině kláštera Tsakhatskar (Lat:39.890188, Lon:45.353884, Ele:2044). Vzdušnou čarou jsou tyto cíle od sebe tak dva kilometry. Dobrá vycházka, aby člověk pořád jen neseděl v autě.

Selim Caravanserai

(Vayots Dzor Marz)
Lat:39.949504, Lon:45.236190, Ele:2307

Musíte vidět! Po silnici dál na Martuni a před průsmykem Vayots Dzor nemůžete přehlédnout nízkou kamennou stavbu vpravo od silnice. Vezměte si dovnitř baterku.

Noratus

(Gegharkunik Marz)
Lat:40.373675, Lon:45.181221, Ele:1904

Úpravná vesnice asi v polovině cesty mezi Martuni a Sevanem, odbočíte doprava (vlevo byste jeli do města Gavar). Za vesnicí je rozlehlý hřbitov, na kterém najdete množství náhrobních kamenů, dokládajících vývoj těchto objektů za posledních jedenáct století. V blízkosti má být megalitická pevnost, neviděl jsem.

Hayravank

(Gegharkunik Marz)
Lat:40.432779, Lon:45.107851, Ele:1894

Kostel na skále přehlížející jezero Sevan, severně od Gavaru. Když jedete okolo…

Sevan jsme minuli a nestavěli jsme se ani v Sevanavanku. Kousek severně od jezera Sevan jsme projeli tunelem pod Dilijanským průsmykem a ocitli jsme se v jiném světě – v horách porostlých listnatými lesy.

Dilijan

(Tavush Marz)

Město na dně zeleného údolí. Pár starých dřevěných domů přeměněných v hotel (od 38000 AMD double, dá se platit kartou, my tam nespali), restauraci a dílny na suvenýry. Rekreační střediska.

Haghartsin

(Tavush Marz)
Lat:40.802040, Lon:44.891143, Ele:1402

Klášter kousek severně od Dilijanu. Po silnici na Ijevan a pak doleva, silnice u kláštera končí. Usazený v údolí mezi listnatými lesy, několik kostelů a velmi zajímavá klenutá jídelna. Rozhodně stojí za vidění. Poblíž je značená turistická cesta.

Goshavank

(Tavush Marz)
Lat:40.730007, Lon:44.997188, Ele:1230

Další klášter, ve vesnici Gosh. Odbočka z hlavní je 8km za odbočkou na Haghartsin (jedete směrem na Ijevan), doprava. Patří k těm zajímavějším.

Kobayr

(Lori Marz)
Lat:41.004807, Lon:44.634894, Ele:873

Vrátili jsme se do Dilijanu, projeli Vanadzor a odbočili na Alaverdi. Jsme v kaňonu řeky Debed, tekoucí na sever do Gruzie. Nechali jsme auto u zastávky vlaku a vystoupili jsme asi 300m skrz chudou vesničku až tam, kde je na malé plošině zadrápnutý na svahu zřícený klášter Kobayr. Je to místo s velmi působivou atmosférou.

Alaverdi

(Lori Marz)

Alaverdi je průšvih. Průmyslové město, které za sovětské éry žilo z produkce mědi. Závod jede jen na zlomek kapacity, zaměstnává zlomek pracovníků. Zůstala sídliště na dně i na okrajích kaňonu a lidé v nich.

Sanahin

(Lori Marz)
Lat:41.086567, Lon:44.667013, Ele:1019

Sanahin je přímo nad Alaverdi, na pravém břehu kaňonu. Zdola sem vede lanovka a je tu klášter zapsaný v seznamu dědictví UNESCO (stejně jako sousední Haghpat).

Haghpat

(Lori Marz)
Lat:41.093830, Lon:44.711449, Ele:995

Kousek po proudu (tedy severně) od Sanahinu, na stejné straně kaňonu, stejná architektura, ale přece jiný. Je tu jídelna podobná té v Haghartsinu, stavby jsou částečně zasypané hlínou. Volíte li mezi Sanahinem a Haghpatem, volte druhý.

Berdavan – Ghalinjakar

lat.=41.203685, lon.=45.020121, Alt.=645

Trochu úlet. Viděl jsem to na obrázku, přišlo mi to být zajímavé a potřeboval jsem si odpočinout od kostelů a klášterů. Pevnůstka stojí uprostřed luk asi kilometr od vesnice Berdavan, na hranici provincií Lori a Tavush – a také kousek od hranice s Azerbajdžánem, kde se pořád občas střílí. Dojde se tam v pohodě po polní cestě mezi sady a loukami. Jediné místo, kde nás někdo obtěžoval – jakýsi zvědavý civil chtěl vědět, co tam děláme, ale odmítl říct, proč se ptá. Tak jsme se vrátili do vesnice. Hulákal, ale neškodil. Pokud tam budete chtít, řekněte někomu ve vesnici, určitě doporučí někoho, kdo vás tam hodí UAZem (nám to nabízeli, když jsme se ptali na cestu) a vyhnete se možným komplikacím.

! Dlužno podotknout, že některá místa, třeba i na hranicích s Gruzií, která jsou bez potíží přístupná Arménům i Gruzíncům, nejsou přístupná cizincům. Informujte se, než tam vyrazíte. Provozovatelé b&b vám rádi poradí.

Akhtala

(Lori Marz)
N41 09.092 E44 45.826 Alt 715

Dál po proudu řeky Debed, tentokrát na levém břehu. Opevněný klášter, zachoval se kostel s freskami a části opevnění. Je jiný, než Sanahin a Haghpat.

Odzun

(Lori Marz)
Lat:41.050846, Lon:44.616302, Ele:1081

Jižně od Alaverdi, na levém břehu kaňonu Debed. Kostel ze VI. století, stojí za vidění. Dál na jih vede silnice do vesnice Ardvi s kouzelným léčivým pramenem (voda obsahuje stříbro). Pršelo a silnice byla pro náš kočár obtížně sjízdná, nedalo se poznat, jak jsou výtluky hluboké. Vrátili jsme se.

Lori Berd

(Lori Marz)
Lat:41.003862, Lon:44.430523, Ele:1344

Pevnost u Stepanavanu. Široké, rovné údolí, do kterého se nečekaně ostře zařezávají řeky Dzoraget a Urut. Nad jejich soutokem stála pevnost Lori, chráněná z volné strany masivní zdí. Mnoho tam nezůstalo, zeď, nově opravená brána, pobořený kostelík, zbořené (prý) lázně. Ale je to zajímavé místo. Cestou od Stepanavanu je po poli roztroušeno několik mohyl z doby bronzové.

*

Výlety v Arménii - záznam tras z GPS (zobrazené na Google Maps, včetně fotografií)

---

úvod	info	Jerevan	Garni, Geghard	Khor Virap, Echmiadzin	Aragats, Amberd	Noravank, Zorats Karer	Ughtasar, Tatev
Khndzoresk, Goris	Smbataberd, Selim k.serai	Noratus, Dilijan	Haghartsin, Kobayr	Sanahin, Haghpat	Akhtala, Alaverdi	Odzun, Lori Berd	Jerevan