Madeira

Cabo Girao, Funchal, Pico Arieiro

v Ribeira Brava

I poslední den se honily nad otrovem mraky. Zabalili jsme, napěchovali auto a pomalu jsme vyjeli na východ. Co jsme ještě neviděli? Zastavili jsme se na skok v Ribeira Fria, projeli jsme několika vesničkami po staré kroucené silnici a vyšplhali jsme na vrcholek útesu Cabo Girao. Autem se dá dojet až na vyhlídkovou plošinu. Tedy skoro, posledních pár metrů je zahrazeno pultíky s rozličnými tretkami. Když odoláte nástrahám pletených čepic a želé, prokličkujete konečně k zábradlí, pod kterým roste odkvetlá agave a pak - ááááááááááá - následuje kolmý pád na až příliš často fotografovaná políčka u mořské hladiny. Po mořské hladině se honí katamarany a míří k nim i Santa Maria. Že by se pod útesem ukázali delfíni či dokonce velryby? Výhled ale netrvá dlouho. Odkudsi se přihnaly mraky a krajina pod útesem se schovala do mlhy. Podobně to vypadá na horách a tak nemá smysl hnát se autem na vyhlídku nad údolím Curral das Freiras.

	Ribeira Brava	pobřeží na východ od Ribeira Brava	z Cabo Girao na východ k Funchalu

typický pohled z Cabo Girao

Dojeli jsme tedy do Funchalu, auto nechali na nábřeží a vydali jsme se prozkoumat zbytek pamětihodností: náměstí Praca do Municipio s radnicí, jezuitským kostelem Igreja do Colegio a budovou biskupství, která dnes hostí museum sakrálního umění.

Camara Municipal - Funchal

Odtud uličkou Rua Carreira kolem prvního portugalského fotoateliéru, bohužel jako všechno ostatní dnes zavřeného, a pak vzhůru do kopce kolem kláštera Convento de Santa Clara ke staré vile guvernéra Quinta das Cruzes s klidnou zahradou, ve které jsou kromě pomníků vystaveny i kamenné okenní rámy. Odtud jsme zamířili dolů k moři, v parku Jardim de Sao Francisco jsme se dozvěděli, jak si vylepšit karmu, odolali jsme nabídce vegetriánských jídel i úžasných uměleckých děl a byli jsme zase na nábřeží.

Igreja do Colegio - Funchal		staré okno vystavené v zahradě Quinta das Cruzes	v zahradě Quinta das Cruzes

Quinta das Cruzes , Funchal

Počasí není nejhorší, nezkusíme ještě hory? Všechno je tady blízko. Čtrnáct set metrů vzhůru - a jsme zase v mracích. Ty však se občas roztrhnou, takže je vidět kousek nejbližšího hřebene. Vydržíme tak hodinku a pak sjíždíme dolů. Na letišti se později dozvíme, že jme měli vydržet ještě jednu, pak že se to na minutu protrhlo. Nesjíždíme dolů do Funchalu, ale držíme se na kopci.

Igreja de Sao Pedro - Funchal

Krajina je tu zalesněná a silnice se vine plynuleji než v ostatních částech Madeiry, bez prudkých serpentin a zběsilých změn výšky. Projíždíme golfovým resortem Santo da Serra a nakonec nám stejně nezbude, než zamířit k letišti v Santa Cruz. Shora je pěkný výhled na přistávací plochu a na startující a přistávající letadla. Příhodné místo pro spottery. V téhle podobě je letiště v provozu jen pár let. Dlouho se na Madeiru létalo jen hydroplány, až v roce 1957 byla otevřena první pozemní přistávací dráha. V roce 1970 byla prodloužena na 1.6 km a o 30 let později bylo dokončeno velkorysé rozšíření, kdy je část runwaye nesena 180 železobetonovými sloupy o průměru tři metry a vysokými až 50m. No, letištěm to začalo, letištěm to také končí. Na auto čekal zaměstnanec z IlhaFlor, na nás několikahodinové posedávání na letišti. Hodinové zpoždění je zřejmě u letů TravelService na Madeiru standardem.

Několik praktických poznámek

na vrcholku Pico Arieiro

hotel Residence Monumental

Na ostrov jsmem e vypravili na přelomu září a října 2007. Pro první týden jsme využili služeb cestovní kanceláře Snail Travel, která nám zajistila letenky a týdenní ubytování v dvouhvězdičkovém hotýlku Monumental ve východní části Funchalu. Domluvit odlet o týden později nebyl hned při objednávání zájezdu problém. Hotýlek Monumental je jednoduchý, vybavení má své lepší časy už za sebou a pokud dostanete okno na západ, budete vystaveni celou noc hluku ulice i rachocení kompresorů (snad lednice či klimatizace obchodů v sousedství). Pokoje nevyzývají k lenošení, je to tak přespat tu a ráno vypadnout. Snídaně fádní a každý den stejné - rohlík s marmeladou, croissant, čaj, silná překapávaná káva, banán, ředěný umělý džus. Platili jsme včetně letenek a poplatků asi 13500 za osobu (týdenní pobyt). V sousedství je supermarket Pingo Doce, kde je také bufet stylu "naber si na co máš chuť a zaplať 9Eur za kilo". Velmi chutné a levné stravování, mají v nabídce i místní rybí speciality a pečené telecí, doporučuji. Na druhý týden jsme pak měli přes Madeira Online domluvený pokoj ve čtyřhvězdičkovém apart hotelu v Paul do Mar na samém jihozápadě ostrova. Stejná agentura nám také zajistila automobil od půjčovny Ilhaflor (27Eur za den včetně havarijního pojištění se spoluúčastí 250Eur). Služby této agentury mohu doporučit, vše bez problémů klaplo k naší spokojenosti. Apart hotel Paul do Mar je nově postavený, tichý, všechny pokoje mají výhled na moře, je tu bazén i restaurace, každý pokoj má navíc vybavenou kuchyňku a ledničku. Pokoj měl krytou terasu, byl čistý, prostorný, vkusně zařízený. Snídaně formou švédského stolu, klidná restaurace. Cena byla 55Eur za den za pokoj pro dva. Určitou nevýhodou je odlehlost místa, pokud chcete cestovat po ostrově, je auto nutností a na východní cíp ostrova je to odtud již přece jen trochu daleko.

Jako ideální východiště pro cesty autem po ostrově se mi jeví Ribeira Brava, ležící uprostřed jižního pobřeží. Vede odtud nová silnice na východ přes Funchal i na západ, při cestě na sever není nutné se drápat do hor, ale dá se využít tunelu. Pokud vyjedete na Encumeadu, můžete dál po silnici na západ na planinu Paul da Sera nebo na pěší výlety na východ do hor.

Pro cestování autobusem platí, že čím blíž k nábřeží ve Funchalu, tím líp. Jak žluté městské linky, tak autobusy několika dalších společností zajišťujících dopravu po ostrově vyjíždějí z nábřeží nebo z jeho okolí a pokud budete bydlet na východě v hotelové zóně, stejně budete muset většinu cest začínat přesunem na nábřeží. Jízdní řády se dají najít na internetu, přesto doporučuji si co nejdříve opatřit v informačním středisku brožurku s jízdními řády, která obsahuje i plánek stanovišť ve Funchalu a u každé linky i jednoduchou mapku její trasy.

letiště a ostrovy Ilhas Desertas

V městských žlutých autobusech společnosti Horarios Funchal se platí dobíjecími kartami, které se dají koupit v kioscích na nábřeží nebo u řidiče - tam ale jsou o něco dražší a mají předplacenou jen jednu jízdu, musíte si je hned dobít v automatech v kioscích (pouze na nábřeží, jinde kiosky nejsou). Při další cestě pak jen "olíznete" snímač u řidiče kartou a jízdné (0.8Eur za jízdu, nepřestupné) je vám odečteno. Stav karty se dozvíte jen v dobíjecím automatu. V autobusech jiných společností se platí přímo řidiči, jízdné je mírné a pohybuje se v jednotkách Eur. Lanovka z Funchalu na Monte je drahá, levnější je vyjet autobusem.

A to už je všechno.

další fotografie k této části naleznete zde: Cabo Girao, Funchal, Pico Arieiro

---

úvod	Funchal L.dos Tornos	Boca do Risco	L.do Furado	Curral das Freiras	Ponta de Sao Lourenco	Caldeirao Verde	městečka a sev. pobřeží
Rabacal	severozápadní pobřeží	Encumeada	Lombada da Ponta do Sol	Fontes	L.da Central R.da Janela	Cabo Girao, Funchal