OKOLO VÝCHODNÍHO TURECKA
(červen 2009)
Někdy v průběhu loňského roku se mladší z mých synů, Viktor, rozhoupal k rozhodnutí strávit jeden semestr na některé zahraniční universitě. A nějaký čert mu nakukal, aby si ze všech možností vybral právě Istanbul. Myslím, že o svém rozhodnutí zapochyboval už během prvních čtyřiadvaceti hodin v Istanbulu, když se dozvěděl, že nemá ubytování a že výuka neprobíhá v angličtině, jak bylo nabízeno, ale v turečtině. Zážitky ze svého pobytu však popsal sám lépe, než bych je já dokázal tlumočit, a můžete si je pročíst na webu
viki.vepr.info.
|
|
Pro toto vyprávění je podstatné, že někdy v polovině semestru prohlásil, že se mu tam nějak hromadí věci a že by uvítal, kdybychom pro něj na konci přijeli autem. Inu, proč ne. Ale abychom nejeli těch 1800km tam a znova zpátky jen tak zbůhdarma, podíváme se kousek po Turecku. Na papíře se začala objevovat jména zajímavých míst, jak jsme je znali z literatury, nabídek cestovek a cestopisných pořadů, k Troje a Efesu přibyly Pamukkale a Kappadokie, na stole se objevila automapa a tlustý průvodce RG. A pak přišlo setkání s kamarádem, který v Turecku strávil delší čas. Vlastním autem a chcete jet tam, kam vás vezme každá cestovka? Jeďte na východ! Po prvotních pochybnostech, hlavně co se týče bezpečnostní situace ve východních regionech, se začal rýsovat nový plán, do kterého se už západní část nevešla, a ze dvou týdnů byly najednou nacpané tři a odhad vzdálenosti narostl na 8000km. Cestu jsme nakonec uskutečnili, vše proběhlo bez potíží a vyprávění o tom, kde jsme byli a co jsme viděli, najdete na těchto stránkách.